Hovoříme-li o dopadu technologií na organizaci, obvykle uvažujeme v kontextu platforem a infrastruktury: lokální, vzdálené, cloudové, datových center, sítí a okraje sítě. Užitek a efektivitu můžeme měřit z hlediska přínosu optimalizace nákladů, agility, rychlosti uvádění produktů a služeb na trh, bezpečnosti, compliance, kontroly a možností volby. Co při tomto způsobu uvažování přehlížíme, je to, co je dnes zásadní při obchodním rozhodování – něco, o čem lidé mimo IT oddělení ještě před několika málo lety příliš nepřemýšleli, a to aplikace.

Vše se změnilo ve chvíli, kdy jsme my, spotřebitelé, vzali do ruky iPhone a navštívili App Store. Po pár letech a vzniku aplikačních tržišť pro každý operační systém podniky při svém uvažování staví aplikace na první místo. Ne všechny aplikace si však jsou rovny a u každé je nutné měřit užitek z hlediska důležitosti pro obchodní činnost.

Které aplikace jsou zásadní pro fungování podniku? Které jsou zásadní pro obchodní činnost? Se kterými se setkávají zákazníci? Stanovení priorit aplikací je základem rozhodování firemního IT, ať se jedná o kriticky důležitou aplikaci, u které je nutné zajistit absolutní bezpečnost bez vlivu na výkon, nebo službu zákazníkům, která musí zvládat špičkovou zátěž, aniž by však neustále konzumovala enormní výpočetní zdroje, například maloobchodní mobilní řešení. Důležitým faktorem je i typ aplikace – máte-li na zakázku naprogramovanou aplikaci, která po mnoho let tvoří jádro činnosti podniku, například nástroj pro automatizovanou cenotvorbu v logistické společnosti, nelze ji jednoduše vzít a přesunout do cloudu. Je-li přístup k jejím datům tak důležitý, je možné, že se ji podnik rozhodne nadále provozovat ve stávající podobě.

To vše jsou faktory, které ovlivňují volbu správné platformy. Problém spočívá v tom, že různé aplikace vyžadují různé operační systémy a prostředí, ale žádná platforma nedokáže poskytnout veškeré výhody bez nepřijatelně vysokých nákladů. Řada firem proto užívá celé spektrum infrastruktur a platforem s aplikacemi provozovanými na nejrůznějších místech. Mnoho aplikací však nelze jednoduše přesouvat mezi platformami a různými cloudy do prostředí optimálního pro jejich provoz. V průzkumu, který nedávno provedla společnost VMware, měli respondenti uvést dva nejzávažnější problémy spojené s touto situací. Za největší překážky dosažení optimálního fungování popisované kombinace různých infrastruktur nejčastěji označovali integraci historických systémů (57 %) a nedostatečnou znalost nových technologií (54 %). Existuje způsob, jak řídit a spravovat takto složité prostředí snadněji?

Lepší zkušenost na různých platformách

Klíčové je mít jednoznačnou strategii a jasně definovaný přístup. Například retailová banka. Její infrastruktura, která musí podporovat pobočky, mobilní aplikace a online bankovnictví, bude pravděpodobně kombinací lokálních nebo privátních cloudových prostředí.  Vzhledem k důležitosti zabezpečení, zajištění souladu se zákonnými a regulatorními předpisy a bez řádných principů řízení je při typické těžkopádnosti takových systémů obvykle jednodušší setrvat u osvědčených přístupů. Na trh však vstupují noví, čistě digitální hráči, kteří využívají veřejné cloudové služby a nejsou zatížení historickými systémy. Zavedené bankovní domy proto musí hledat způsoby, jak na nástup nové konkurence rychle reagovat. Banky jako Capital One nebo Světová banka přechází na veřejný cloud pro účely vývoje a testování. Mohou tak využít výhody flexibility, škálovatelnosti a agility bez zásadních investic a zároveň mohou experimentovat nebo užívat aplikace, které nepracují s daty z historických systémů.

Například využití blockchainu k zefektivnění akreditivů může vyžadovat značné výpočetní zdroje. Vzhledem k tomu, že se jedná o pilotní projekt, nemusí být banka ochotná investovat do plně privátního cloudového prostředí. Zavedení veřejného cloudu získává na atraktivitě. Poskytuje totiž nezbytnou infrastrukturu, na níž lze realizovat pilotní projekt, a pokud je úspěšný, je možné rozhodnout o přesunu aplikace do privátního cloudu. Banka přitom mohla rychle vyvíjet, nasazovat a testovat a na základě výsledků rozhodovat o dalším postupu, včetně možnosti uvedení nového produktu na trh. Pokud se řešení neosvědčí, nebude ztracena investice do trvalých zdrojů.

Další příležitostí k přijetí jednoznačně definovaného přístupu a strategie je otevírání bankovnictví. Vlivem opatření, jako je evropská Směrnice o platebních službách (PSD2) nebo iniciativa Open Banking ve Velké Británii, stoupající počet finančních institucí umožňuje třetím stranám přístup prostřednictvím API, aby mohly vyvíjet aplikace a služby, jejichž pomocí mohou jednotlivci i podniky spravovat své finance jednotně u různých poskytovatelů. Cílem je poskytnout klientům větší transparentnost a flexibilitu, a tedy lepší celkovou zkušenost. Pro banky a jiné poskytovatele finančních služeb to znamená mít k dispozici infrastrukturu pro bezpečné umístění dat. I zde platí, že kombinace privátních a veřejných cloudových prostředí umožňuje vývoj externích aplikací, aniž by byly klíčové systémy, data a služby vystaveny rizikům z hlediska bezpečnosti a compliance.

Personální politika a prevence vzniku izolovaných ostrovů

Co to však znamená pro IT oddělení banky? Za prvé, je možné, že bude potřebovat týmy s širším spektrem dovedností nebo – což je pravděpodobnější – samostatné týmy specializované na jednotlivé platformy. Poskytovatelem veřejného cloudu může být například AWS, kde budou potřeba odlišné dovednosti než pro provoz privátního cloudu a zcela jinými dovednostmi bude muset disponovat tým, který spravuje tradiční infrastrukturu. Firemní IT bylo dlouho roztříštěné do izolovaných týmů pracujících na jednotlivých proprietárních technologiích a pokud bude takové uspořádání přetrvávat, problémy se kvůli požadavkům multiplatformní infrastruktury jen zhorší. Smysl a přínos multicloudového uspořádání, tedy schopnost bezpečně přesouvat aplikace mezi různými prostředími podle aktuálních požadavků, se vytrácí, nedokáží-li jednotlivé týmy mezi sebou efektivně spolupracovat.

A nároky budou pouze stoupat. Podniky urychlují svoji digitální transformaci a snaží se adaptovat svá různorodá aplikační prostředí pro digitální potřeby bez snížení úrovně bezpečnosti. Mnoho jich již v rámci transformace využívá multicloudová prostředí. Podle shora zmiňovaného výzkumu společnosti VMware se 80 % respondentů domnívá, že jedním z přínosů multicloudu je podpora inovací. To dává smysl – schopnost využít to nejlepší z různých typů prostředí je přesně to, co firmy potřebují, aby dokázaly využít příležitosti, které digitalizace nabízí.

Vědět, čeho přesně chcete dosáhnout

Aby mohlo multicloudové uspořádání fungovat, podnik musí znát své potřeby a mít k dispozici hybridní cloudovou infrastrukturu pro naplnění těchto potřeb ve všech prostředích a na všech zařízeních. Tato prostředí jsou nástrojem, nikoli cílem – tím je efektivní provoz aplikací.

I ten však podléhá neustálému vývoji. S postupující digitální transformací je nutné soubor aplikací průběžně přehodnocovat a reformovat. Jedná se o trvalý proces rozhodování o tom, které aplikace jsou nadbytečné, které je potřeba modernizovat, které lze zcela přeměnit na nativně cloudové, a které je nutné prozatím zachovat v tradičních prostředích. Zároveň musí existovat možnost řídit a přesouvat pracovní zátěže podle potřeby. Na základě takového přístupu a při spolupráci s partnery se zkušenostmi a dovednostmi potřebnými k poskytování infrastruktury pro efektivní provoz různých platforem se mohou firmy zaměřit primárně na aplikace v libovolném počtu prostředí a s jejich pomocí naplňovat své digitální obchodní cíle.

Kategorie: Novinky a hlavní zprávy

Tagy: miliardovytrh, mobilniaplikace, multicloud, specializace